Městské knihovně (odkaz) jsem opět darovala pár knih, zde uvádím odkazy na ty, které se týkají mangy. Časem by mělo MLP zařadit do katalogu i americký komiks 12 Days, Utena zařazená už je kromě Adolescence, hodina kresby je pro mě zatím nenahraditelný vizuální požitek :D.
Minoru Murao - Burst Angel (Bakuretsu Tenshi) vol. 1 - 3
Satoru Nagasawa - Rosen unter Marias Obhut Band 1 & 2 (Maria-sama ga Miteru)
Sakurako Kimiko - Strawberry Panic Light Novel 1 & 2
Mera Hakamada - The Last Uniform 1 & 2
O Anne Lister, britské šlechtičně žijící na přelomu 18. a 19.století, se toho moc nenapovídá, ale to se možná změní s příchodem nového BBC dramatu The Secret Diaries of Miss Anne Lister.
Anne Lister byla originální tím, že historicky je to první žena, o které se dochovaly záznamy v podobě jejích deníků, píšící o sexuálním vztahu s ženami. V tehdejší době také vybočovala tím, že žila ve vyšší společnosti a žila se svojí přítelkyní.
BBC Two chystá drama vydat na jaře 2010 pod režisérskou taktovkou Jane English, kterou můžete znát třeba díky britskému seriálu Sugar Rush. Jednu z postav by měla ztvárnit například Anna Madeley známá z filmové adaptace Affinity od Sarah Watersové.
Nemůžu říct, že se po zmínění jména Jane English netěším :). Někde bych měla mít uložený i kus dokumentu o Anne Lister (utube ho stáhlo jako skoro všechno v dnešní době), tak se po něm pokusím zapátrat a případně nahrát.
Více na oficiálních stránkách BBC: http://www.bbc.co.uk/tv/comingup/the-secret-diaries-of-miss-anne-lister/
Uganda plánuje v lednu 2010 schválit zákon postihující osoby homosexuální a osoby HIV pozitivní. Mezi tresty by bylo zahrnuto doživotní vězení nebo v případě HIV pozitivních oběšení. Trestné by bylo i “napomáhání osobám k páchání homosexuality”, což by se týkalo nejenom osob, ale i firem, popř. institucí.
Smutné je, že jediný, kdo se zatím důrazně ohradil, bylo Švédsko s výrokem, že pokud bude zákon schválen, odříznou zemi od dosavadní finanční výpomoci. Doufám, že nebudu jediná, kdo se formálně ohradí vůči takové laxnosti naší vlády.
Link: http://eurout.org/2009/12/07/ugandas-anti-homosexuality-bill
Yuri Monogatari 6 už je doma, stále vzhledem k nedostatku času nedotčené, ale to mi nezabrání rozšířit docela fajn trailer :).
Dneškem jsem si opět doplnila hladinu endorfinů, jelikož přišel balíček z Bikewanu i Amazonu (ještě že mě nikdo nevidí, když to natěšeně rozbaluji, lol). Amazon byl unikátní v tom, že součástí nadílky byla knížka od Jane Jensen, která se proslavila hlavně scénářem k herním sérii Gabriel Knight. Něco jsem si od ní toužila přečíst už na základní škole, ale tehdy chyběly jaksi schopnosti, znalosti i použitelné ID. O čem kniha je jsem si přečetla až ze zadní strany, což mě trochu vyděsilo (v dnešní době propíraná kabala, atd.), ale tak budeme doufat, že to nebylo novinované na cenu Philipa K. Dicka jen tak. Každopádně její fetiš pro blonďáky s aristokratickým nosem zůstává, heh.
Druhý balíček byl o poznání těžší, vlastně s přehledem získal místo nejtěžšího balíčku z ciziny. A po rozbalení se utrdilo moje nadšení, Bikewan mě zkrátka těší svojí pečlivostí. Vše hezky na svém místě a v zásadě chráněno dvojtou měrou (rohovým obalem a svařeným plastem). Pokud někdo obdržel vícepoložkovou zásilku třeba od Amazonu, s velkou pravděpodobností zjistil, že obsah není zrovna přehnaně chráněný před mechanickým poškozením.
 |
 |
 |
Obsah tvořily nepřekvapivě mangy. Jedna vymodlená, půlka pro účely zkompletování těch nedokončených licencovaných, některé zrovna překládané, dvě s nulovou možností licencování a všechny vytoužené :). Jen okrajově, ty reklamní pásky na obalu jsou sundavací, ne součástí obalu.
 |
 |
Když jsem tak na tu hromádku koukala, potěšilo mě pomyšlení, že Hatsukoi Shimai, Strawberry Shake a Junsui se dočkaly svojí tanboukonové podoby vlastně díky tomu, že byly prezentované v občasníku Yuri Hime. Je to jedna z věcí, která žánr yuri žene dopředu.
Kotonoha no Miko to Kotodama no Mahou to, Himitsu Shoujo, chystané Ameiro Kouchakan Kandan, Rakuen no Jouken, Voiceful, … Stačí se na ty tituly podívat, je jich poměrně dost, navíc různorodých, a ke všemu vycházející z jediné antologie. Dobře, tak dvou, člověk musí počítat ještě s Yuri Shimai, ale tak Yuri Hime je víceméně dceřiný projekt :). Jistě, trochu postrádám zjevení typu Love My Life, ale abychom byli féroví, v době vydání (2000) nebyl tenhle žánr moc rozšířený a tak byly podobné mangy zjevením samy o sobě. Na marketingovém poli vlastně nebyl ani samostatným žánrem, jako tomu bylo například v případě yaoi. Od té doby yuri ušlo slušných pár kroků a já jsem za to ráda. Dokonce i anime průmysl začal šahat po něčem jiném než je PWP, pseudo-yuri a podobně.[1] Škoda, že hodně zdejších, ehm, fanoušků yuri má pořád potřebu přednášet o 20 let starých mangách jako typickém yuri *sign*. Hádám, že yaoi sekce taky každý rok nepropírá Earthiana jako ukázkový příklad toho, co si člověk může představit pod pojmem yaoi, popř. budeme-li ctít lokální zvyklosti - shounen-ai.
Tak ještě týden a snad už ke mně bude cestovat i Yuri Monogatari 6, které z tiskáren nedávno vyšlo, jako předvoj HxB 3.
Vím, byl to příspěvek zcela o ničem, ale čas od času neuškodí dát vědět, že ještě žiji, hehe.
[1] Kdo neví, na co narážím nebo co se skrývá pod slovem “podobně”, typické syndromy, kterými trpí převážnou měrou anime, se dají najít třeba na tvtropes.org :).
Páni, není to možné, ale sotva pár dní po nepotvrzených klepech o anime verzi Sasameki kito přišla potvrzená zpráva, že se této verze dočká manga Aoi Hana!
Nemůžu než skákat radostí a to hned z několika důvodů. Předloha je yuri manga. Je to vážně míněné yuri, ne zakoukání do crossdressera, ne důvod ke “groppingu”, ne dočasný citový úlet, ne temné anime, kde se z nějakého důvodu gay postavy připraví, popř. jsou připraveny, o život. Je to ze života. Je to seinen. A je to psané ženou a o ženách. A nemá to mizernou zápletku.
Nad yuri anime jsem zlomila hůl před docela dlouhou dobou, protože autoři opakovaně dokazovali, že narozdíl od manga scény mají zájem leda tak o jednostrannou platoniku, parodické yuri nebo záminkové yuri. V lepším případě vážné yuri, ale se zásadně špatným koncem. Jestli si filmaři ještě plácnou na Sasameki koto, tak pak se budu muset zastavit a přehodnotit svůj postoj. Ne, že bych to ráda neudělala :).
Zdroj: ANN
PS. Ačkoliv jsem přemýšlela, že po plánovaných překladech zabalím víceméně krám, překlad tohohle anime si rozhodně nenechám ujít a předem si ho rezervuji ^^.
Před pár měsíci jsem psala, že jsem darovala několik mang pražské knihovně. Jenže proces měl jeden nesprávně pracující článek a tak se doba zpracování protáhla. Tady je tedy seznam toho, na co si vzpomenu a co je v MLP již dostupné:
Kromě toho jsou v knihovně dostupné obvykle první svazky od Battle Vixens, Inuyasha, Fushigi Yugi, Usagiho, atd. Výpis je zde. Pro hledání se mi osvědčilo použít Textové vyhledávání a řetězec:
komiksy <AND> japonská literatura
PS. Ano, vím, že jsem to mohla dát do Manga knihovničky, ale ta tehdy ještě nebyla a jak se říká, kdo dřív přijde…
Wee, tak jsem trochu blbla s upoutávkou na Ha-Sodot a výsledek je tady ^^.
Tak víkend za sebou a zase skoro před sebou ^^. Přenesu se přes příšerný remake Maxe Payna, zamlčím božskou (a sprostou) hlášku kamarádky, udržím svojí touhu pochlubit se dárečkem od Lili a namísto toho přejdu rovnou k tomu, co jsem zanedbávala. Pisatelské schopnosti dnes nedosahují příliš závratných výšin, takže setrváme u mangy, která (hardcorovou) yuri tématikou příliš neoplývá.
Aqua (アクア, Aqua) je dvoudílná a Aria (アリア, Aria) dvanáctidílná manga od Amano Kozue pojednávající o životě na osídleném Marsu, kterému se teď říká Aqua, protože v minulosti došlo k teraformaci a tím i roztání ledovcových čepiček, jehož důsledkem bylo, že se povrh celé planety zalil vodou. A kdo někdy přišel aspoň trochu s latinou do styku, ví, že Aqua je latinsky voda ^^. Děj začíná v momentě, kdy mladičká Akari přistává s meziplanetární lodí v místním “přístavu”, umístěném v Neo-Venezii, resp. Nových Benátkách. Na zdejší planetu totiž přiletěla, aby se stala gondoliérkou. Po zaplavení se obyvatelé rozhodli situace využít a tak se z Aqui stala víceméně turistická planeta, po které se lidé mohou přepravovat jen pomocí gondol nebo po svých. Akarin cíl ale není stát se jen tak ledajakou gondoliérkou, nýbrž stát se undine (překl. vodní vílou), jejíž náplní práce je vozit turisty po městě. Post je to vyjímečný, protože jde o prestižní místo, kde jeden musí zdatně ovládat gondolu, vystupování i místopis Benátek. Akari není žádná velká hazardérka a tak už má předem dojednané zaučování u jedné z místních firem, ze které se poměrně záhy vyklube jedna z nejprestižnějších společností vedená proslavenou undine.
No a tímto jsme si v podstatě vyzradili 90% zásadního děje v Aque i celé - pozdější - sérii Aria. Nicméně, abychom byli fér, je nutno podotknout, že celá série se točí kolem atmosféry a přátelství. Autorku Benátky vždy fascinovaly a tak se jejich kouzlo snažila přenést do knižní podoby. Ačkoliv jde o město spíše klaustrofóbního charakteru, tohle jsou Nové Benátky na naprosto cizé planetě, kde se čtenář může často oddávat i pohledu na otevřené moře. Jestli se může člověk na něčem v Arii spolehnout, jsou to dlouhé scénické záběry, čišící pohodou. Termín “scenery porn” je pro Arii opravdu trefný.
Druhým zásadním faktorem je přátelství. Akari je dívka milá, možná trochu stydlivá s nadáním získávat si přátele rychleji než mávnutím proutku. Pokud pociťujete nedostatek přátelské atmosféry, která si díky důvěrnosti může dovolit i trochu naivity, jste doma ^^. Během svých studií potkává několikero lidí - slušnou a věčně usměvavou Aliciu (její instruktorku), zádumčivou a trochu nedostupnou Aiku (její budoucí blízkou kamarádku), tombojózní Akiru s davem fanynek (hlavní undine jiné gondoliérské společnosti), nepřístupnou, nadanou a nabručenou Alice (budoucí kamarádku ze sesterské společnosti) a duchem nepřítomnou Athenu (spolubydlící Alice, stejně jako Akira a Alicia špička mezi undine).
Všimli jste si toho áčka na začátku každého jména? Tak tohle je třešnička na dortu. Jestli se někdy budete chystat přečíst/shlédnout Arii, připravte se na pořádný bordel ve jménech. Na druhou stranu vás stále může uklidňovat fakt, že to není tak hrozné jako ve Sto rocích samoty :D.
Yuri a Aria. Náklonnost Aiky k Alicii je nepopiratelná. V podstatě její přátelství s Akari začíná tím, že se chce přes novicku dostat k Alicii. Stručné schéma myšlenek Aiky: kamarádství s Akari => blah => ale! => častější vídání se s Akari => častější vítání se s Aliciou => bingo! Obdiv k její vymodlené ikoně přichází se všemi projevy - stydlivost, problém mluvit, červenání, o svatém Valentýnu pokus předat kytku, atd. Další perlou je Akira, která svým tomboy chováním přímo vybízí k tomu přemýšlet nad možným a nemožným yuri ^^. Pravdou je, že jak v manze, tak anime je celkem bez ostychu zmiňováno, že Akira má hodně ženských fanynek a její undine služby vyhledávají především ženy, i ty na líbánkách, hlavně pro její schopnost dobře manipulovat se sladkými slůvky. Ačkoliv je celá série především o přírodě, městě a ženách, ostatní vztahy ráda vnímám jako hezkou ukázkou ženského přátelství. Ale jak se říká, fantazii se meze nekladou.
Manga i anime jsou ideální pro chvíle, kdy nechcete nad ničím přemýšlet a jen si vychutnávat. U anime je asi potřeba se trochu připravit na jistý pocit zamýšlené mimóznosti, ale to k věci patří.
PS. Anime oproti manze lehce nadužívá Aliciino klasické “Ara ara” a Aičino “Hasukashi serifu kinshii!” (Něco jako Říkat věci, co někoho dostanou do rozpaků, není dovolené!).
Anglickou reakci už mám dávno za sebou, takže by bylo záhodno si také udělat čas na českou recenzi Mnemosyne ~ Mnemosyne no Musume-tachi ~ (Mnemosyne -ムネモシュネの娘たち-, Mnemosyné ~ Dcery Mnemosyné ~).
O prvním díle jsem se drobet rozepsala zde, ale radši hezky (a stručně) po pořádku. Rin je soukromé očko, které spolu se svojí asistentkou Mimi řeší většinou případy typu zaběhnutá kočka. Jenže slečny nejsou to, co se na první pohled zdají být a tak se čas od času musí vypořádat s bytostmi, jejichž existence zůstává pro většinu lidí netušená a které představují pro Mimi s Rin smrtící nebezpečí. OAV série začíná na první pohled nedůležitým případem, ze kterého se ale vyklube něco mnohem většího, co je možná dovede v vyřešení svízelné a neustále se opakující situace se skrytým nepřítelem.
Na co by bylo dobré upozornit hned od začátku, anime rozhodně není vhodné pro děti a mládež. Je plné násilí - které dneska díky přehlcení stejně nikoho nepřekvapí -, softcore sexu a gura.
Pokud vás ani tohle neodradí nebo naopak naláká, ještě se musíte dostat přese mě, protože navzdory prvotnímu ostýchavému očekávání mě Mnemosyne zklamalo skoro na všech frontách. Celá série čítá 6 dílů, což je necelých 300 minut. Problém je, že po jejich uplynutí vám dojde, že se v nich vlastně nic nedělo a závěr se vám ani nepokusil vyvrátit, že zápletka byla jen zástěrka pro sex, drogy a rock’n'roll.
Výše jsem sice upozorňovala na sex, ale v mém případě šlo zprvu o vítanou položku. Přeci jenom si zkuste spočítat, kolik anime obsahuje choulostivé scény, aniž by se z nich stalo hentai. Nebojím se tvrdit, že byste se ani nemuseli obtěžovat s rozevíráním druhé dlaně. Super, tak co nám Mnemosyne ukáže? Smutné je, že vlastně nic moc. Jasně, byly tak momentky, kdy se erotickým hrátkám bez obalu oddával jeden pár (dokonce to byla žena, kdo dostával plný servis, yay!) nebo momentky lesbického (někdy i skupinového) sexu. Jenže. Bylo moc fajn vidět tuhle část lidského života jako součást anime bez zbytečných detailů, jenže po nějaké době to začne být v OVA tak nějak navíc a jen proto, aby to tam bylo. Nikdy jsem se netajila tím, že mi přijde zbytečné strkat do scénáře intimní scény, pokud to nemá děj nebo to postavy někam neposune. A když to tam mít, tak hezky uvěřitelným a stylovým způsobem. No, nekonalo se. Sorry, asi jsem nebyla cílový divák.
Jednou z věcí, na kterou jsem byla v kinematografii vždycky háklivá, byli ukecaní záporáci, kteří nemají na práci nic jiného než sáhodlouze tlachat o ničem nebo naopak o všech detailech svého mistrného plánu. Bohužel tímhle zlozvykem Mnemosyne přímo přetéká. Chápu, že to scénáristům usnadní práci skutečně hodně, ale odhalení zápletky/pointy logickou cestou je zajímavé. Šest OVA by si takové zacházení zasloužilo.
Yuri bylo stinnou i světlou stránkou série. Na jednu stranu jsme se dostali dál než k čisté lásce, kterou fyzický kontakt přeci nezkazí, ale na stranu druhou se tu nikdy nezapomíná dostrkat postavy s pozitivním vztahem k lesbismu k heterosexuální interakci. A pokud se tváří opravdu skalně yurifilně, tak nejlépe k heterosexuálnímu guru :/. Každopádně palec nahoru za Mimi, která očividně a stále preferuje ženskou společnost.
Co je mi na Mnemosyne opravdu líto je, že se sáhlo po dobrém materiálu a udělal se z něj brak plný klišé a toho, co se lidově řečeno prodává. Je zde několikanásobný časový posun, který je jako stvořený pro dobré zobrazení kontrastu různých období. Jasně, mihne se tu high-tech a virtuální realita na vyšší úrovni, ale tím to končí. Celá myšlenka ohledně časových spór taky sváděla k zajímavému uplatnění. Kdyby to třeba vedlo k naprostému převrácení společenských norem a uskupení… Hmmmm. Bohužel.
Kdyby se z Mnemosyne udělalo hentai, šlo by zřejmě o podívanou s luxusní zápletkou. Jenže hentai to není a tak nemůžu jinak, než soudit chladně. Série si vybrala atraktivní látku, ale kdykoliv stála na rozcestí a mohla si vybrat, zvolila si tu špatnou cestu.
